Povolená jména v ČR: Co můžete a nemůžete dát svému dítěti

Právní úprava jmen v České republice

V naší zemi není výběr jména pro miminko jen tak ledajaká věc. Nemůžete svému potomkovi dát jméno jako Hafík nebo zdrobnělinu Pepíček - zákon tohle prostě nedovolí. Však to znáte, každý jsme se někdy setkali s někým, kdo měl kvůli svému jménu problémy.

Představte si situaci, kdy rodiče touží po exotickém jménu pro své dítě. Musí pak na matriku přinést pořádný důkaz, že takové jméno někde na světě skutečně existuje. Není to jako vymyslet si přezdívku na sociální síti - tady jde o něco, s čím bude člověk žít celý život.

Zajímavé je, že v Česku můžete dát dítěti maximálně dvě jména. Žádný František Josef Maria Antonio - to u nás neprojde. A co teprve když se do toho zamotá mezinárodní prvek! Třeba česko-španělský pár může svému potomkovi dát jméno, které funguje v obou kulturách.

Někdy se člověk se svým jménem prostě nesžije. Však to známe - spolužák, kterému všichni říkali jinak, protože jeho oficiální jméno bylo příliš krkolomné. Naštěstí existuje možnost jméno změnit, ale musíte mít pádný důvod. Není to jen tak, že se ráno probudíte a řeknete si dneska budu Květoslav.

Matrikáři to nemají jednoduché - musí hlídat, aby kluk nedostal holčičí jméno a naopak. Představte si ten zmatek, kdyby tohle pravidlo neexistovalo! A když se rodiče nedokážou dohodnout? To pak musí zasednout soud a rozhodnout za ně.

Moderní doba přináší spoustu zajímavých jmen ze zahraničí. Ale pozor - než se nadchnete pro jméno, které jste našli na internetu, radši si zjistěte, jestli projde českými pravidly. Ušetříte si tak spoustu běhání po úřadech a vysvětlování.

Matriční zákon a pravidla pojmenování dítěte

Jak pojmenovat miminko v Česku? Není to jen tak! Nemůžete mu dát úplně jakékoliv jméno, které vás napadne - máme na to speciální zákon o matrikách.

Kategorie	Mužská jména	Ženská jména
Česká tradiční jména	Jan, Jiří, Josef, Pavel	Marie, Jana, Eva, Anna
Cizojazyčná povolená	Alexander, Daniel, David	Sofia, Victoria, Laura
Zdrobněliny povolené	Honzík, Pepík, Tomík	Anička, Evička, Maruška
Svatá jména	Petr, Martin, Jakub	Kateřina, Barbora, Tereza

Představte si, že čekáte děťátko a už přemýšlíte nad jménem. Jasně, že chcete něco originálního, ale pozor - klučík musí dostat klučičí jméno a holčička holčičí. Žádné experimenty typu Měsíček nebo Sluníčko neprojdou, stejně jako zdrobněliny typu Honzíček nebo Anička.

Možná vás inspiroval oblíbený zahraniční seriál a líbí se vám exotické jméno? Fajn, ale budete muset dokázat, že takové jméno skutečně někde existuje. Matrikáři mají po ruce seznamy běžných jmen, ale když si vyberete něco mimo ně, čeká vás trochu papírování.

Věděli jste, že v Česku můžete dát dítěti maximálně dvě jména? Třeba Marie Anna nebo Jan Josef - ale pozor, nesmí být stejná. A když máte kořeny v jiné zemi? Není problém zapsat jméno třeba v polštině nebo němčině, ale musí to být podle pravidel toho jazyka.

Nejste si jistí? Zajděte se poradit na matriku ještě před porodem. Ušetříte si tím spoustu stresu a případného dohadování. A kdyby vám náhodou jméno neschválili? Nebojte, můžete se odvolat.

Tohle všechno možná zní jako zbytečná byrokracie, ale má to svůj důvod - chrání to děti před jmény, která by jim mohla v životě způsobit problémy. Vždyť jméno nosíme celý život, tak proč ho nevybrat s rozumem?

Běžná česká jména a jejich původ

Naše jména jsou jako otisk historie v našem životě. Když se projdete po české ulici, nejčastěji potkáte Honzy, Jirky, Petry a Pavly - jména, která k nám přišla s křesťanstvím. Víte, že když někomu říkáte Honzo, vlastně říkáte Bůh je milostivý? A když voláte na Jirku, voláte na někoho, jehož jméno kdysi označovalo rolníka?

Holčičí jména mají svůj vlastní příběh. Marie, která vede žebříček popularity, nese tajemství starého hebrejského jména Miriam. Evy, Aničky a Jany potkáváme na každém rohu - jsou to jména s křesťanskými kořeny, která přetrvala staletí.

Dneska máme na výběr z neuvěřitelných 40 tisíc jmen! Ale pozor, není to tak, že byste mohli dát dítěti jakékoliv jméno, které vás napadne. Matrikáři bedlivě hlídají, aby jméno nebylo k smíchu nebo neuráželo.

Naši předkové byli přitom docela vynalézaví - vymysleli jména jako Václav nebo Jaroslav, která krásně vystihují vlastnosti nebo přání. Vždyť kdo by nechtěl být více slavný nebo mít jarní slávu?

Dnešní rodiče to mají těžší. Módní vlny přinášejí jména jako Sebastian nebo Sofie, ale pořád musí myslet na to, jak bude jméno znít za dvacet let. Představte si, že dáte dítěti jméno podle momentálně populárního influencera - nebude mu to za pár let trapné?

Při výběru jména je důležité myslet i na praktické věci. Jak bude znít, když na něj zavoláte na hřišti? Nebude se mu ostatní posmívat? Jak se bude skloňovat s příjmením? A co zdrobněliny - přece nechcete, aby vaše dítě mělo nemožnou přezdívku.

Někteří z nás nesou jména po babičkách a dědečcích - rodinná tradice je silná věc. V některých rodinách najdete řadu Marií nebo Janů, jako by si předávali štafetu napříč generacemi. Je to krásný způsob, jak udržet vzpomínku na ty, kteří tu byli před námi.

Cizojazyčná jména a podmínky jejich schválení

Dát dítěti cizojazyčné jméno není v dnešní době nic neobvyklého. Musíte ale počítat s tím, že český matriční úřad má svá jasná pravidla. Není to jen tak, že si vyberete jméno, které se vám líbí - celý proces má svůj řád.

Představte si, že se vám narodí holčička a vy jí chcete dát jméno Amélie. Skvělá volba! Ale co třeba Kimmy nebo Rosie? Tady už narazíte. Matrika totiž nepovoluje zdrobněliny ani domácké podoby jmen. Musí to být základní podoba jména, která v daném jazyce skutečně existuje.

Nejde jen tak přijít na úřad a říct tohle jméno se mi prostě líbí. Budete potřebovat pádné důvody - třeba že máte kořeny v dané zemi, žili jste tam, nebo máte k té kultuře blízký vztah. A připravte si i doklady: výpis z knihy jmen nebo potvrzení ze zastupitelství dané země přijdou vhod.

Některá jména už jsou u nás jako doma. William, Sophie nebo Alexander? Žádný problém! Tyhle už matrikáři dobře znají a schválí je prakticky hned. Ale pozor na výstřelky - jména jako Apple nebo North (ano, dcera Kim Kardashian) by u nás prošla jen těžko.

Myslete taky na praktickou stránku věci. Jak se bude jméno vyslovovat? Nebude se mu kvůli němu někdo posmívat? Matrika má právo odmítnout jméno, které by dítěti mohlo znepříjemnit život. A upřímně, kdo by chtěl celý život vysvětlovat, jak se jeho jméno píše a vyslovuje?

Když vám matrika jméno zamítne, není všem dnům konec. Můžete se odvolat nebo přinést další důkazy. Celý proces může trvat i několik týdnů, protože úředníci často konzultují s jazykovědci. U složitějších případů se dokonce radí s Ústavem pro jazyk český.

Postup při výběru neobvyklého jména

Pojďme si otevřeně říct, jak je to s výběrem netradičního jména pro miminko u nás. Nemůžete dát dítěti jakékoliv jméno, které vás napadne - musí splňovat určitá pravidla, aby vaše děťátko nemělo v životě zbytečné trable.

Představte si, že se vám líbí třeba jméno, které jste zahlédli v zahraničním filmu. První zastávkou bude matrika, kde zjistíte, jestli je už v seznamu povolených jmen. Pokud není, nezoufejte! Jen vás čeká trochu papírování.

Matrika potřebuje důkaz, že vaše vybrané jméno skutečně někde ve světě existuje. Může to být cokoliv od starých kronik až po současné dokumenty ze zahraničí. Jazykoví odborníci pak posoudí, jestli jméno sedí do češtiny - však víte, jak je náš jazyk někdy zapeklitý.

Máte kořeny v jiné zemi nebo jste tam dlouho žili? Skvělé! To vám dává větší šanci prosadit jméno z té kultury. Jen nezapomeňte, že klučičí jméno musí znít klučičí a holčičí zase holčičí - v tomhle jsou úřady nekompromisní.

Někdy se stává, že co projde na matrice v Praze, nemusí projít v Brně. Je to jako s těmi regionálními rozdíly v nářečí - každá matrika může mít trochu jiný metr. Proto je fajn začít s vyřizováním včas, ať nejste pak ve stresu.

Když vám žádost zamítnou, máte právo se bránit. Můžete se odvolat ke krajskému úřadu, a když ani to nevyjde, jsou tu ještě soudy. Ale upřímně - stojí vám to za to martýrium?

Myslete hlavně na to, jak se bude žít vašemu dítěti s vybraným jménem. Jestli nebude muset pořád vysvětlovat, jak se jeho jméno píše nebo vyslovuje. Originalita je fajn, ale někdy je lepší držet se při zemi.

Jméno je jako klíč k duši, ale ne každý klíč je v České republice povolen. Musíme respektovat tradice a pravidla, která chrání naši kulturní identitu.

Doubravka Němcová

Nejčastější jména v ČR podle statistik

Jak se vlastně jmenujeme? Když se rozhlédnete kolem sebe, potkáte spoustu Honzů, Jirků nebo Petrů. Tato klasická česká jména stále vedou žebříčky popularity, ale doba se mění a s ní i naše volby. U žen tradičně vítězí Marie, Jana nebo Eva - však to znáte, každý má nějakou tetu Marii nebo sestřenici Janu.

Zajímavé je, jak se móda jmen postupně proměňuje. Zatímco naše babičky byly často Boženy nebo Vlasty, dneska už tato jména mezi novorozenci prakticky nepotkáte. Místo toho frčí Eliška, Tereza nebo třeba Adélka. A co teprve ta současná kreativita rodičů! Kdo by to byl řekl, že jednou budeme běžně potkávat malé Tobiáše nebo Theodory?

Ve velkých městech je to jako na módní přehlídce jmen. Projdete se po Praze a potkáte Sebastiana, Olivera nebo Charlotte. Na vesnici to má pořád své kouzlo - tam ještě často uslyšíte na Pepíka nebo Toníka. Však to znáte - co kraj, to jiný mrav.

A co teprve ta dvojitá jména! Od roku 2000 můžeme dětem dát rovnou dvě jména najednou. Třeba taková Anna Marie nebo Jan Sebastian - to zní přece báječně, ne? Jen pozor, matrika není bezbřehá - nemůžete dítěti dát jméno jako Superman nebo Princess. To by asi nedopadlo dobře.

Pro cizince, kteří u nás žijí, platí trochu jiná pravidla. Můžou svým dětem dát jména podle své tradice, ale musí dokázat, že takové jméno v jejich kultuře skutečně existuje. Nemůžou si prostě něco vymyslet - na to jsou naše úřady krátké.

Někdy se člověk neubrání úsměvu, když slyší, jaká jména se vrací do módy. Kdo by to byl řekl, že budeme potkávat malé Hugovy nebo Rozálie? A přitom je to tak - staré je zase nové a co bylo před sto lety běžné, je dnes považováno za originální.

Zákaz hanlivých a nevhodných jmen

V České republice to s výběrem jména pro miminko není jen tak. Matrikáři bedlivě hlídají, aby se z vašeho prcka nestal terč posměchu kvůli nevhodnému jménu. A věřte, že na to mají pádný důvod.

Představte si, že byste celý život museli vysvětlovat, proč se jmenujete třeba Popelnice nebo Superman. Žádné značky, předměty nebo vymyšlené názvy zkrátka neprojdou. To samé platí pro sprostá slova nebo přezdívky - ty si nechte na pískoviště.

Každé jméno musí projít přísným sítem. Když si matrikáři nejsou jistí, mají v záloze tajnou zbraň - Ústav pro jazyk český. Tam sedí odborníci, kteří dokážou posoudit, jestli to vaše vybrané jméno není náhodou jazykový přešlap.

Doba se mění a s ní i pohled na jména. Co bylo před dvaceti lety tabu, je dnes často běžné. Vzpomeňte si třeba na jméno Sára - dřív výjimka, dnes ho potkáte na každém rohu. Ale základní pravidlo zůstává - jméno nesmí dítěti znepříjemnit život.

Chystáte se k matrice? Radši si předem ověřte, jestli vaše vysněné jméno projde. Ušetříte si tím spoustu papírování a nervů. A když vám jméno zamítnou, nezoufejte - můžete se odvolat.

Někdo chce mít ze svého potomka rovnou Františka Josefa Karla. I to jde, ale pozor - tahle jmenná sestava nesmí znít jako název firmy nebo vyvolávat úsměv na tváři.

A co když jsou rodiče každý z jiného koutu světa? I na to zákon myslí. Exotická jména jsou možná, ale musí se dát napsat českými písmenky a nějak je začlenit do našeho jazyka. Takže Džejsn může být Jason a Mejbl klidně Mabel.

Změna jména a příjmení v ČR

V naší zemi máme jasná pravidla pro to, když si chcete změnit jméno nebo příjmení. Je to vaše právo, ale musíte dodržet určitý postup. Není to jako dřív, kdy si člověk prostě řekl od zítřka mi říkejte jinak - dnes to má svůj řád.

Přemýšlíte nad novým jménem? Pozor na to - nemůžete si vybrat třeba Pepíček nebo Mařenka. Matrika vám nepovolí nic, co by vás mohlo společensky znevýhodnit nebo zesměšnit. Když si nejsou úředníci jistí, radí se s jazykovědci. Čím dál víc lidí touží po netradičních jménech - třeba jako jejich oblíbený filmový hrdina nebo historická osobnost.

Nejvíc změn příjmení řešíme kvůli svatbám a rozvodům. To je celkem běžná věc a není s tím tolik papírování. Hodně lidí se také vrací ke svým původním rodinným příjmením - třeba když dědeček musel své německé příjmení po válce počeštit. Někdy jde prostě o to, že člověku jeho jméno komplikuje život - zkuste se třeba jmenovat Prd nebo Vopička.

Na matrice budete potřebovat občanku, rodný list a tisícikorunu na poplatek. Někdy můžete zaplatit míň, nebo dokonce nic - záleží na důvodu změny. Je to jako s každým úředním postupem - čím líp jste připravení, tím rychleji to půjde.

U dětí je to trochu složitější - musí souhlasit oba rodiče. Nejde jen tak přijít a říct přejmenuju kluka. Výjimku mají adoptivní rodiče, ti můžou dítěti jméno změnit prakticky kdykoliv.

Matrika má seznam povolených jmen, který se pořád rozrůstá. Dneska už není problém dát dítěti třeba španělské nebo japonské jméno, hlavně když se dá normálně používat v češtině. Nikdo nechce, aby se vaše dítě jmenovalo tak složitě, že by to neuměl nikdo vyslovit nebo napsat.

Po schválení změny si nezapomeňte vyřídit nové doklady. Počítejte s tím, že to chvíli potrvá - není to jako výměna ponožek, ale důležitá životní změna, která má svůj proces.

Vícečetná jména a jejich registrace

Dát dítěti dvě jména? V Česku to jde, ale jen dvě maximálně. Možná vás to překvapí, ale není to jen tak - celý proces má svá jasná pravidla. Vzpomínám si na kamarádku, která chtěla pro svou dcerku jména hned tři, ale musela si vybrat jen dvě.

Než se vrhnete do výběru jmen, mrkněte do oficiálního seznamu povolených jmen. Jestli vás láká nějaké netradiční jméno, které tam není, nezoufejte - můžete se obrátit na jazykovědce z Akademie věd. Ti vám řeknou, jestli je vaše vysněné jméno ok.

Pamatujte, že kombinace jmen nesmí znít jako příjmení - nikdo přece nechce, aby se jeho potomek jmenoval třeba Novák Josef. A jasně, holčička nemůže mít kombinaci klučičího a holčičího jména. Naši prarodiče to měli jednodušší - stačí se podívat na kombinace jako Jan Josef nebo Marie Anna, které frčely už za jejich časů.

V praxi to funguje tak, že běžně se používá hlavně první jméno. To druhé se hodí spíš pro oficiální papíry nebo když je potřeba člověka přesně identifikovat. Třeba při dědictví - tam je každé písmenko důležité.

Na zápis jména máte měsíc od narození miminka. Nestíháte to? Pak si připravte peněženku, protože pozdější změna už něco stojí. A jestli jste třeba z mezinárodního manželství a chcete kombinovat jména z různých kultur, není problém - jen to musí projít schválením.

Nakonec ještě praktická rada - vybírejte jména, která půjdou snadno vyslovit i napsat, ať už tady nebo v cizině. Váš potomek vám za to jednou poděkuje, až nebude muset pořád vysvětlovat, jak se vlastně jmenuje.

Správní poplatky za schválení jména

Vybrat jméno pro miminko není jen tak - kromě samotného rozhodování nás čeká i trochu papírování. Za schválení méně obvyklého jména zaplatíme na matrice stokorunu, což asi nikoho nezruinuje. Ale pozor - pokud sáhneme po opravdu netradičním nebo zahraničním jménu, bude to složitější.

Představte si, že se rozhodnete pojmenovat své dítě třeba Noel nebo Aileen. V takovém případě se poplatek vyšplhá na 500 korun, protože matrika musí požádat o posudek jazykové odborníky. Ti zkoumají, jestli se jméno dá normálně používat - však si zkuste představit, jak by se třeba skloňovalo jméno Phoenix!

Máte-li kořeny v jiné kultuře, můžete mít cestu jednodušší. Třeba když je jeden z rodičů Slovák a chce dát dítěti typicky slovenské jméno, nebo když pocházíte z vietnamské komunity. V takových případech vám matrika většinou vyjde vstříc a poplatek odpustí. Stejně tak když se rodina ocitne ve finanční tísni.

Na vyřízení si připravte trochu trpělivosti - běžně to trvá měsíc, ale může se to i protáhnout. A ještě jedna důležitá věc - když vám jméno neschválí, peníze zpátky nedostanete. Proto není od věci zajít si napřed na matriku na nezávaznou konzultaci. Je to zadarmo a můžete si ušetřit spoustu starostí.

Chcete dát dítěti dvě jména? Počítejte s tím, že každé nestandardní jméno se posuzuje zvlášť. Proto je fajn předem si proklepnout, jestli aspoň jedno z nich není v seznamu běžných jmen - ušetříte tak nějakou tu korunu.